-3.jpg)
Čím a jak hnojit a neškodit
Hnojit můžeme králičím, kravským nebo koňským hnojem, slepičincema, také kompostem, zeleným hnojením a mulčem. Ideální je kombinace více způsobů. Nejlepší je využití zdrojů, které máme my a sousedi. Pozeptejte se kdo má v okolí slepice, králíky, koně...
Minerální hnojivo z chemických závodů sice krátkodobě zvedne výnosy, je jednoduché na pořízení i na použití, v dlouhodobém horizontu nefunguje a navíc poškozuje půdu. Tu velmi snadno zničíme. Pro její ozdravení však potřebujeme opravdu dlouhý čas. Proto prababička používala výhradně organické hnojivo. Dobře věděla, že...
1. Zlepšuje strukturu půdy
Organická hmota podporuje tvorbu humusu, který zlepšuje schopnost půdy zadržovat vlhkost a živiny.
2. Dodává dlouhodobě živiny
Na rozdíl od syntetických hnojiv, která působí rychle, ale můžou se snadno vyplavovat, organické hnojivo se rozkládá postupně a živiny uvolňuje dlouhodobě.
3. Podporuje půdní život a Nezatěžuje životní prostředí
Organická hmota je potrava pro žádoucí mikroorganismy a živočichy, kteří pomáhají udržet půdu zdravou. Průmyslová hnojiva mohou navíc při nadměrném použití znečistit podzemní vody.
Čím hnojit
Hnůj a kompost
Hnojem pokryjeme záhony v cca 10 cm vrstvě již na podzim. Během zimy nám žížaly materiál částečně zapracují. Hnojit můžeme i na jaře. Hlínu záhonu lehce nakypříme pomocí ploskořezu a zamulčujeme kompostem či hnojem. Tedy kompost/hnůj pokládáme na povrch záhonu.
Mulčování
K mulčování kromě hnoje a kompostu používáme seno, slámu, posekanou trávu položenou na záhonu v tenké vrstvě.Použít můžeme i mulčovací vlnu. Mulč postupným rozkladem dodává živiny do půdy, brání klíčení jednoletých plevelů, zabraňuje vysychání půdy a zlepšuje vsakování vody. Na půdě se díky mulči netvoří škraloup a půda nepraská.
Zelené hnojení
Jako zelené hnojení můžeme použít obilí, řepku, španát, polníček, měsíček, svazenku a další rostliny. Pokud sáhnete po bobovitých rostlinách, dodáte půdě dusík. U brukvovitých rostlin jako je řepka je potřeba myslet na to, že by po nich by 3 roky neměli na záhon přijít jiné brukvovité plodiny (kedlubna, zelí, kapusta, brokolice a pod.). Semínka zeleného hnojení rozhodíme na konci léta nebo na podzim po sklizni, případně na jaře před vysazením/vysetím zeleniny. Zvlášť pokud na záhoně plánujeme teplomilné rostliny, které vysazujeme až po půlce května, můžeme v březnu rozhodit zelené hnojení.
Bioodpad
Další možností hnojení je používání bioodpadu. Na záhon si můžeme dát podzemní vermikompostér, který si můžeme koupit nebo si ho můžeme vyrobit. Další variantou je i kompostování do řádků.
Jak se postarat o půdu
Abychom podpořili symbiozu půdních organismů, používáme meziplodiny a zelené hnojení. Na podzim neryjeme, jen zakryjeme půdu vrstvou kompostu nebo vyzrálého hnoje (pro záhon 1. trati), mulče (pro záhon 2. a 3. tratě). Můžeme použít i posklizňové zbytky. Na jaře záhon lehce odzimujeme, aby došlo k jeho prohřátí. Mulč brání ohřívání půdy. Po vysetí použijeme bílou netkanou textýlii, která chrání půdu před vysýcháním, mladé rostlinky před ostrým jarním sluníčkem, mrazem i velkým větrem. Jakmile rostlinky poporostou, záhon okopeme, zamulčujeme a bílou netkanou textýlii zvedneme, aby neležela na malých rostlinkách. Ponecháme ji až do půlky května. Pro nekvetoucí zeleninu můžeme nechat i déle. Po sklizni hlavní plodiny zařadíme meziplodinu nebo zelené hnojení a na zimu záhon zazimujeme.
Abychom půdu zbytečně nepřetěžovali a živiny využívali rovnoměrně, využíváme střídání plodin podle tratí.