2013
V srpnu kupujeme klasicky obhospodařovanou zahradu v zahrádkářské osadě Zaječí hora, která byla vybudována v 50. letech 20. století na kraji města Brna.
2014
Zahajujeme první zemědělskou sezónu a začínáme se se zahradou seznamovat. Zjišťujeme, že řepu, hrášek a salát sežere srna ještě než vyrostou. Brambory sklidila divoká prasata a co zbylo, dorazil jezevec. Ano, stále jsme v Brně. Česnek někdo ukradl. Zelí nikdy nevyrostlo takové, jaké ho měli původní majitelé. Jejich tajemství objevujeme při vyklízení zahradního skladu, který připomíná spíše sklad chemický. Navštěvujeme ekodvůr a následně zahradnictví kde nakupujeme ekologické přípravky přátelské k živočichům.
Obcházíme úřady, abychom mohli provést rekonstrukci chaty a skladu. Zjišťujeme, že na sklad nemáme žádné papíry.
2015
Studujeme, co můj praděda určitě dobře věděl a používal, než mu zabavili hospodářství. Do osevních postupů zařazujeme zelené hnojivo, učíme se připravovat kopřivovou jíchu a zakládáme kompost. Experimentujeme se smíšenými kulturami a zavádíme pravidla zdravé zahrady. Protože praděda už nežije, rádcem nám je německá kniha Biozahrada – Praktická příručka od manželů Brunsových. Rozšiřujeme zemědělsky využívanou část zahrady, protože naším cílem je potravinová soběstačnost.
V horní části zahrady zakládáme bylinkovou spirálu.
V České republice začíná vlna sucha.
Dáváme do pořádku papíry na sklad, který na zahradě stojí od poloviny osmdesátých let.
Zahradní architekta pracuje na návrhu úprav zahrady s vybudováním kořenové ČOV a s využitím prvků přírodní zahrady. Inspirujeme se také ve feng šuej a v práci se základními přírodními elementy. Zdrojem informací nám je kniha od Silvie Reichert de Palacio Feng-šuej.
2016
Začínáme mít problémy s vodou, přestože místní tvrdí, že tu problém s vodou nikdy nebyl.
Objevujeme kouzlo bílé netkané textilie, která zabraňuje rychlému vysýchání půdy a srna ani zajíc se pod ní nedostanou. Zeleninové záhony upravujeme do teras, aby se na nich lépe zadržovala voda. Veškerou posekanou trávu používáme jako mulč. Na horní zahradě připravujeme záhony pro trvalky a bylinky.
Začínám experimentovat s bylinkami ze zahrady, ačkoliv bylinkovou spirálu opakovaně rozhrabává jezevec. Navštěvuju kurzy Bylinkové školy Lu & Tiree Chmelar (Bylinky v homeopatii, Tradiční bylinkářství našich předků, Bylinky v prevenci pro dlouhověkost) a začínám laškovat s myšlenkou vlastní bylinkové škole na zahradě.
Získáváme stavební povolení na rekonstrukci chaty. Plánujeme rovnou i rekonstrukci skladu a vyjmuli jsme zastavěné (i budoucí) plochy ze zemědělského půdního fondu.
2017
Kromě skleníku začínáme využívat také foliovníky pro rychlení zeleniny. Folii navíc v květnu vyměňujeme za pletivo. Testujeme používání sítí na záhonech. Soužití s lesními zvířaty nás zkrátka vybízí k pěstitelské kreativitě.
Zahajujeme první sezónu chovu čmeláka českého s cílem podpořit jeho výskyt a zachránit biodiverzitu naší planety. Učíme malé dělnice používat klapku proti parazitickému zavýječi. Po zahradě vysazujeme medonosné rostliny a stáváme se tak rájem nejen čmeláků, ale i včel a motýlů, kteří se k nám slétají z širokého okolí.
Zahradu připravujeme na rekonstrukci chaty a skladu. Přesazujeme květiny a malé stromky ze zeleninové části zahrady a ze svahu. Když nemáme ruce v hlíně, sháníme stavební firmu.
Zahajuji dvouleté víkendové studium fytoterapie a propadám zahradničení podle Měsíce. Čtu jednu knihu za druhou. Zejména ty od Jahanny Paunggerové a Thomase Poppa Moc luny, Neznámá moc luny, Lunární zahrada. Moje babička mi při zjištění mého nového zájmu překvapivě přidává historickou knížku po dědovi od Claudie Grafové Zahradničit s Měsícem (pěstitelský kalendář do roku 2002).
V naší kopané studně poprvé dochází voda a volíme co zalít a co si musí poradit samo. Zaléváme podle lunárního kalendáře Krásné paní.
Na sklad bohužel padá strom a vážně ho poškozuje.
2018
Dál objevujeme taje ekologického pěstování zeleniny a ovoce. Začínáme testovat první čtyři květináče jako zakopané hliněné nádoby na cuketách. Čtyři cukety mají neuvěřitelnou spotřebu 2 litry vody na týden (tedy hodně malou) a plodí jak o závod. Díky postupně se zvyšující úrodě začínáme zavařovat a objevujeme recept na cuketovou hořčici.
Pokračujeme v chovu čmeláka českého.
Zjišťujeme, že rekonstrukci chaty a skladu není reálné vést přes svah na naší zahradě a žádáme sousedy o přístup přes jejich pozemek. V létě zahajujeme rekonstrukci chaty. Nemáme ale štěstí na dodavatele. Ten první zničil značnou část zahrady. Zmizel s penězi i se stavebním deníkem. Za nimi zůstala spoušť a významně poškozená chata, ale naštěstí část určená pro rekonstrukci je zachována. Začátkem září si beru monterky a stávám se stavbyvedoucí. Kromě zahradničení se postupně stávám odbornicí na stavebnictví.
Vzhledem k (ne)přístupnosti zahrady pro techniku víme, že co neuděláme teď už půjde jen těžko a rozhodujeme se do rekonstrukce zahrnout i skleník. Ten už opravdu není v dobrém stavu a rodiče mě nabádají, abych do něj nechodila. Začínají z něj vypadávat tabule skla. Abychom byli potravinově soběstační, plánujeme velký skleník s celoročním provozem. Z důvodu plánovaného vytápění přes zimu se rozhodujeme přesunout skleník mezi chatu a sklad. Záměr ústně konzultujeme se stavebním úřadem.
Necháváme vyvrtat hluboký vrt na vodu.
2019
Rozvádíme po zahradě vodu a elektřinu. Hospodaření s vodou nastavujeme jako uzavřený oběh vody s co nejšetrnějším hospodařením. Vzhledem k čilému stavebnímu ruchu nemáme obydlený čmelín, ale na zahradě se i tak vyskytuje velké množství čmeláků.
Zahajujeme obnovu skladu a výstavbu skleníku na novém místě. Vše jako dřevostavby. Skleník chceme využívat celoročně. Kvůli energetické bilanci volíme pro skleník netradičně zelenou střechu. Díky ní navíc nesnížíme zelenou plochu zahrady a vytvoříme suchý biotop pro místní živočichy. Záměr telefonicky konzultujeme se stavebním úřadem.
Dokončuji dvouleté víkendové studium fytoterapie – léčivých rostlin a přemýšlím jak nově nabyté poznatky sdílet s ostatními.
Začínáme budovat terasy navržené zahradní architektkou.
Hledáme výrobce zakopaných hliněných nádob, ale nemáme štěstí. Na trhu jsou jen malé a velmi drahé německé Olla nádoby. Proto nakupujeme další hliněné květináče a rozšiřujeme použití po domácku vyrobených zakopaných hliněných nádob na rajčata. Do zahradničení zařazujeme i poznatky nezdolné zahradnice Carol Deepe (knížka Nezdolný zahradník).
Z finančních důvodů bohužel upouštíme od původního záměru kořenové čističky odpadních vod a volíme klasickou AT6 od Aquatecu.
2020
Celý svět je paralyzován Covidem-19. Po prvním šoku zjišťujeme výhody – studenti jsou doma a lze se s nimi domluvit na brigádě na čerstvém vzduchu. Začínáme pomoc nabízet i sousedům. Nejčastěji pomáháme se sekáním trávníku a dostáváme přebytky, možnost vykoupat se v bazénu nebo flašku vína.
Uklízíme zeleninovou část zahrady po výkopech pro rozvod vody a elektřiny. Vytváříme prostor na bezpečné pěstování brambor – část záhonů chráníme nízkým mysliveckým plůtkem. Srna se zajícem ho sice hravě přeskočí, ale prasata ne.
Zahajujeme renovaci staré studny i svahu. Dokončené terasy je potřeba připravit na osázení. Celý rok pěstujeme a zarýváme zelené hnojení. Zakládáme živý plot, pro který volíme co nejvíc původních odrůd.
Kudy chodíme, tudy básníme o zakopaných hliněných nádobách. Oslovujeme keramiky po celé ČR, ale bez úspěchu. Po domácku vyrábíme zakopané hliněné nádoby jako kapsle – na květináč lepíme podmisku s vyvrtanou dírou, do které je osazeno téčko pro napojení hadice. Začínají k nám chodit návštěvy, aby se podívaly, jak to funguje.
Do čmelína se stěhuje sršní královna, která bohužel neakceptuje přesun domečku a hnízdo opouští. Hned vedle vchodu do domku s nářadím ale z bezpečnostních důvodů zůstat nemohla.
Na anonymní telefonické udání přichází stavební úřad a nařizuje okamžité zastavení stavby. Věříme, že najdeme řešení zapeklité situace. Nová úřednice označuje chatu, skleník a sklad za jednu velkou novostavbu a zahajuje řízení na odstranění stavby.
Osazujeme hluboký vrt na vodu čerpadlem a kolaudujeme ho. Kolaudujeme také čističku odpadních vod.
Pořizujeme solární sušičku na bylinky a testujeme její provoz.
2021
Stáváme se celoročně bylinkově soběstačnými. Osazujeme terasy bylinkovými pásy. Volíme suchomilné a medonosné byliny, které si předpěstováváme ve skleníku. Poprvé si v novém skleníku připravujeme i sadbu osvědčené zeleniny podle fenologického kalendáře.To co máme navíc nabízíme sousedům. Sázíme nové stromy. Kolem stromů ve svahu upravujeme terén a budujeme malé kamenné zídky.
Testujeme zakopané hliněné nádoby v podobě vzájemně propojených kapslí napojených na retenční nádobu. Usilovně přemýšlíme, jak tento geniální systém zavlažování dostat mezi další zahrádkáře stěžující si na sucho. Navazujeme spolupráci s Šárkou a Karlem. Ti se vrhli do výroby zakopaných olla hliněných nádob a kromě ruční výroby připravují i formy na odlévání. Hurá!
Přichází nápad projektu Zahrada 5 elementů. Vzniká logo a koncept polootevřené zahrady na papíře.
Poprvé se nám v čmelíně usazuje divoká matka čmeláka lučního.
Rozšiřujeme "sekačkový vozový" park. Máme tři stroje různé velikosti se kterými sekáme nejen naši zahradu, ale dál pomáháme i sousedům.
Necháváme udělat rozbor vody z našeho vrtu – voda je v kojenecké kvalitě.
Pomalu začínáme rekultivovat vrchní část zahrady, která byla značně poničena během stavby. Obnovujeme venkovní ohniště.
Hledáme cestu pro legalizaci našich staveb a zjišťujeme, že domluva se stavebním úřadem není možná. Úřednice podle našeho názoru záměrně některá fakta ignoruje, některá překrucuje nebo dává do nesmyslných souvislostí. S nadějí vyhlížíme nový územní plán.
2022
Obydlujeme tentokrát dva čmelíny čmelákem českým.
Sousedi se začínají ptát po naší sadbě a případných přebytcích a tak připravujeme objednávkový formulář, abychom měli na další rok pro všechny všeho dost.
Čistíme trvalkové záhony na horní zahradě a postupně obnovujeme výsadbu. Pro venkovní ohniště pořizujeme gril a pořádáme na něm první opékačku.
Zeleninová část zahrady je opět v plném provozu a osázení teras je dokončeno. Na jedné z nich budujeme hadník a dotváříme biotopy ve spodní části zahrady. Rajčata, cukety, dýně, ale i zelí a kapustu už nezaléváme jinak než přes zakopané hliněné nádoby.
Dokončujeme rekonstrukci naší staré studny.
Děláme rešerši dostupných informací o naší oblasti. Podílíme se na sbírání informací o oblasti včetně dotazníků, které rozdáváme nejen mezi nejbližšími sousedy. Na základě informací skládáme podnikatelský záměr a dáváme Zahradě 5 elementů jasný směr.
Přestože nový územní plán je odsunut, navazujeme spolupráci se Zelenou domácností. Instalujeme všemožné budky a krmítka. Testujeme Zembag na našich bramborách. Zakládáme facebookovou stránku, e-shop a pořádáme první odpoledne otevřené branky a otevíráme zahradu veřejnosti.
Podáváme žádost o udělení titulu ukázková přírodní zahrada.
Na podzim rozmísťujeme budky a krmítka pro ptáky, kteří se v naší oblasti běžně vyskytují. V prosinci provádíme první mapování v rámci soutěže Živá zahrada pod registračním číslem 22027 a doplňujeme budky pro strakapouda a brhlíka.
2023
Stáváme se členem České ornitologické společnosti pod členským číslem 16727. Některé naše budky, polobudky i stromy se stávají domovem ptačích rodin. Hnízdí u nás sýkorky, rehek i drozd. Pro neobsazené příbytky hledáme lepší umístění, abychom byli pravou ptačí zahradou.
Stáváme se členem organizátora soutěže Živá zahrada – Českého svazu ochránců zvířat pod členským číslem 237967. Účastníme se jarního mapování soutěže Živá zahrada. Nejvíce naši zahradu obydlují motýli, čmeláci a ptáci. Doufáme, že přilákáme i ježka, dotvoříme biotop pro obojživelníky a plazy. Zapojujeme se do mapování živočichů prostřednictvím programu iNaturalist. Mimo jiné jišťujeme, že jsme opravdovou motýlí zahradou. Nebudu lhát, o existenci většiny našich motýlů a jejich druhů jsem do této doby neměla tušení. Na příští rok domlouváme spolupráci se včelařem a hledáme vhodné místo pro umístění úlů.
Registrujeme biotopový strom, který má hned několik mikrostanovišť. Zahradu také doplňujeme o sluneční past (záhony pro rychlení zeleniny).
Pořádáme první samosběr bylin, přichází první exkurze a navazujeme spolupráci s blízkými podobně smýšlejícími komunitami.
Do dvou čmelínů zabydlujeme hnízda čmeláka českého. Osazujeme přepadová jezírka květinami. Jezírka postupně ožívají nejen kde jakou havětí, ale i rybami. Chodí do nich pít veverky, srny i liška.
Získáváme certifikát přírodní zahrada. Během certifikace dostáváme řadu pochval i typy, co vylepšit, abychom za rok mohli projít certifikací na ukázkovou přírodní zahradu.
Úřady nám opakují, že se prostě nedomluvíme, zamítají všechny naše návrhy na nalezení společného řešení a trvají na odstranění staveb.
Naproti naší zahradě vzniká lesní hřiště pro Lesnou a Královo pole, které je stejně jako naše zahrada součástí výletní trasy Okolo Zaječí hory.
Vstupujeme do Svazu českých zahrádkářů, do základní organizace Zaječí hora 1 (602071). Se zahrádkáři se účastníme podzimní zahrádkářské výstavy výpěstků. Společně získáváme čtvrté místo.
Navazujeme spolupráci se Zembag a začínáme nabízet Zembeg pro uskladnění brambor, cibule i česneku.
Registrujeme a zahajujeme provoz Semínkovny, která se stává hitem na celobrněnské podzimní zahrádkářské výstavě, na podzimním jarmarku domškoláckého klubu na Lesné i na dnů radnice Brno – Sever. Na podzim pořádáme akci Ukládání semínek, navazujeme spolupráci se Semínkovnou v Mahenově knihovně na Lesné a s Agapo. Mentálně postiženým klientům posílám první krabici semínek pro zpracování do Semínkovny.
Aktivně se zapojujeme do Dáme na vás a úspěšně podáváme projekt Naučná stezka sv. Antoníčka. Naše zahrada je na portále Kudyznudy.cz 
Účastníme se zimního mapování soutěže Živá zahrada. Zapojujeme i techniku a ptáky na krmítku "lovíme" pomocí kamery.
2024
Poprvé se zapojujeme do Ptačí hodinky ČSO. Kromě sýkorek přilétá na krmítko i čížek, pěnkava a vrabec.
Pořádáme akce pro veřejnost. Stáváme se pilotním místem projektu Patron semínek, v rámci kterého navazujeme spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně na Lesné, s Otevřenou zahradou i s městskou částí Brno – sever. O projektu se hodně píše i mluví nejen mezi lidmi, ale i v médiích.
Jaro je trochu divoké a vývoj počasí se dostává do hlavních zpráv na Primě. A s ním i naše zahrada (cca 10 minuta).
Do dvou čmelínů tradičně zabydlujeme hnízda čmeláka českého. Do osázených přepadových jezírek se stěhuje žába a nechává nám na starosti pulce, kteří rostou jako z vody.
Pod hlavičkou zahrádkářů pořádáme první ročník projektu Kdo jsem? Naučný program pro MŠ, ZŠ a rodiny s dětmi připravujeme taktéž ve spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně na Lesné na místě budoucí Naučné stezky sv. Antoníčka. S knihovnou také osazujeme jejich terasu na které pořádáme první společné bylinkové povídání. Naučné programy začínáme nabízet i školám a školkám.
Nabídku výpomoci na naší zahradě za část úrody rozšiřujeme o možnost pronájmu vlastního záhonu. Podívat se, jak to funguje, k nám přichází náměstek primátorky Filip Chvátal, který se stává propagátorem a zastáncem komunitních zahrad.
Koncept zahrady a naše projekty prezentujeme na EVVO fóru a na veletrhu rodinných a seniorských organizací na stánku zahrádkářů za celé Brno.
Připojujeme se k aktivitám Týden pro klima a do víkendu otevřených zahrad.
Rok 2024 je vyhlášený rokem motýlů a tak samozřejmě nemůžeme minout motýlí půlhodinku.
Rozšiřujeme spolupráci s Agapo a stáváme se tréninkovou zahradou pro část klientů v tranzitním programu.
Na podzim s naší ZO Zaječí hora 1 stojíme na bedně (3. místo) na celobrněnské zahrádkářské výstavě výpěstků a o dva týdny později slavíme další úspěch - získáváme status ukázková přírodní zahrada se ztrátou jediného bodu. V říjnu jsme hlavní hvězdou na minikonferenci Iniciativy Semínkovna.
Zjišťujeme, že naše plány a aktivity jsou větší než možnosti zahrady a naší ZO Zaječí hora 1 a proto se vracíme k loňské myšlence a vypisujeme druhý projekt v Dáme na Vás – Rodinnou zahradu pro Brno, který rozšíří projekt Naučná stezka sv. Antoníčka. Ten se z idei postupně změnil na studii a pak na projekt k realizaci v roce 2025.
Náš další plán pro rok 2025:
- zahájení budování jezírka nejen pro obojživelníky
⇒ PŘIJĎTE SE PODÍVAT JAK TO FUNGUJE V PRAXI